V prvním článku o znečištění ovzduší jsme se podívali na to, jak se prachové částice označují a dělí a z jakých zdrojů znečištění vzniká. V dnešním článku si přečtěte jak se znečištění dostává ze vzduchu pryč, jaké v Evropě existují emisní limity a co dělat, když jsou koncentrace znečištění zvýšené.
Jak se znečištění dostane ze vzduchu pryč?
Znečištění se ze vzduchu dostává pryč dvěma hlavními způsoby – suchou a mokrou depozicí.
Při suché depozici se částice díky gravitaci snáší k zemi a usazují se na ní. PM10 se usadí na povrchu přibližně v řádu hodin, PM1 a menší se ale ve vzduchu mohou vznášet i několik týdnů a přenášet se tak na velké vzdálenosti.
Při mokré depozici se znečištění zachytí buď přímo v oblaku a dojde k tzv. vypršení nebo je znečištění při dešti zachyceno pod oblakem a dochází tedy k tzv. podoblačnému vymytí.
Jaké limity pro koncentrace znečištění platí v Evropě?
Koncentrace znečištění se měří nejčastěji jako průměrná hodnota µg/m³ za daný časový úsek – nejčastěji jsou zveřejňovány hodinové a 24hodinové průměry. Vyšší koncentrace obecně bývají v zimě kvůli vytápění a kvůli tomu, že většinou panují horší rozptylové podmínky.
Evropské imisní limity uvádějí pro PM10 limit pro klouzavý průměr za 24 hodin, který smí být na měřící stanici za rok 35krát překročen. Další limity platí pro PM10 a PM2.5 a udávají jakou hodnotu nesmí překročit průměr za kalendářní rok. Konkrétní hodnoty limitů v µg/m³ najdete v přiložené tabulce.
Co dělat, když jsou koncentrace zvýšené?
Při mírně zvýšených koncentracích by se měli mít na pozoru hlavně lidé s plicními a srdečními zdravotními problémy – pokud se u nich projevují symptomy daného onemocnění, měli by omezit venkovní fyzickou námahu.
Při středně zvýšených koncentracích by fyzickou aktivitu měli omezit lidé s plicními a srdečními zdravotními problémy a také starší lidé nebo lidé s astmatem, u kterých se vyšší koncentrace znečištění mohou projevit tím, že musí častěji používat inhalátor. Dále by fyzickou námahu měli omezit ti, u kterých se projevují příznaky jako například zarudnutí očí, kašel či podráždění horních cest dýchacích.
Při extrémně zvýšených koncentracích by měli fyzickou námahu omezit všichni obyvatelé bez rozdílu, obzvlášť toto omezení ale platí pro rizikové skupiny, tedy pro starší osoby, osoby s astmatem a osoby s plicními či srdečními chorobami. Dalším doporučením při extrémně vysokých koncentracích pak je nevětrat.
Série článků o znečištění:
