V předpovědi počasí se často setkáváme s pojmem okluzní fronta. Jak tento typ fronty vzniká a jaké přináší počasí? To se dovíte v tomto článku.
Když se v atmosféře setká teplá a studená vzduchová hmota (VH), nepromíchají se kvůli rozdílné hustotě. Místo toho vytvoří atmosférickou frontu (úzkou přechodovou zónu mezi těmito vzduchovými hmotami), která je obvykle dlouhá stovky kilometrů a přináší změnu počasí.
Na synoptické mapě (obr. 1) mají jednotlivé typy front odlišné značení. Studené fronty jsou znázorněny modrými trojúhelníčky, teplé fronty červenými půlkruhy a okluzní fronty fialovou kombinací trojúhelníčků a půlkruhů.
Obr. 1 – Značení front na synoptické mapě (zdroj: skybrary)
Obecně platí, že studené fronty postupují rychleji než teplé. Během vývoje frontální tlakové níže pak dochází k tomu, že studená fronta “dožene” teplou, tím se spojí a vzniká okluzní fronta. Teplá VH, která se původně nacházela mezi teplou a studenou frontou, se tak dostane mezi dvě chladnější VH a je vytlačována nahoru, čímž ztrácí kontakt se zemským povrchem (obr. 2).
Obr. 2 – Animace vzniku okluzní fronty (studená fronta “dožene” teplou a vzniká okluzní fronta) (zdroj: YouTube)
Podle teplot studené VH před teplou frontou a studené VH za studenou frontou rozlišujeme teplé a studené okluzní fronty. Byl také zaveden termín tzv. neutrální okluzní fronty, kdy obě tyto studené VH mají shodnou teplotu, ale tento případ není v atmosféře běžný a v praxi se pojem neutrální okluzní fronta nepoužívá.
Při studené okluzi je studená VH za studenou frontou chladnější než studená VH před teplou frontou a proniká díky tomu pod obě VH (obr. 3).
Obr. 3 – Studená okluze (zdroj: skybrary)
Při teplé okluzi je studená VH za studenou frontou teplejší než studená VH před teplou frontou (obr. 4).
Obr. 4 – Teplá okluze (zdroj: skybrary)
Výše popsaný proces okluze se řídí původním tzv. norským cyklonovým modelem. Reálně je proces okluze složitější, protože je ovlivněn vývojem oblasti nízkého tlaku nebo cyklony a vývojem nad zemským povrchem.
Počasí okluzní fronty
Charakteristické počasí okluzní fronty závisí na tom, zda se jedná o studenou či teplou okluzi. Při přechodu studené okluzní fronty se podmínky počasí podobají studené frontě a většinou se po jejím přechodu ochladí. Teplá okluzní fronta je naopak podobná teplé frontě a přináší většinou oteplení.
Druhy oblaků typické pro přechod okluzní fronty jsou znázorněny na obr. 5. Před příchodem okluzní fronty můžeme na obloze pozorovat oblaky vysokého patra druhu Cirus a Cirostratus. V okolí frontálního rozhraní se tvoří zejména rozsáhlé vrstevnaté oblaky druhu Nimbostratus a Altostratus a s nimi spojené srážky. Při snížené vertikální stabilitě vznikají také konvektivní oblaky druhu Kumulonimbus (typické bouřkové oblaky) uspořádané většinou do pásů podél fronty, ovšem mohou se objevit i oblasti se slabými srážkami nebo beze srážek. V blízkosti středu tlakové níže se často snižuje základna oblačnosti a může se objevit mlha, v zimě při teplotách pod nulou ledovka.
