Covid, léto, covid, covid – taková jsou podle sociálních sítí nová roční období. Proč ale na podzim loni i letos tolik vzrostl počet nakažených? Má to nějakou spojitost s počasím? To si přečtěte v tomto článku.
Podzimní chladné noci
Nárůst nakažených začal v České republice i v jiných evropských zemích kolem 10. října. Co se tehdy stalo zajímavého? Hlavně noci se ochladily a bylo proto potřeba začít topit. Spolu s teplotou poklesla absolutní vlhkost vzduchu. Autor rozboru nárůstu případů, Kaur Parve, uvádí, že absolutní vlhkost byla takto nízká naposledy na jaře.
Říjnová předpověď teplot, tlaku, oblačnosti a srážek pro Prahu. V jiných částech republiky noční teploty klesaly v říjnu ještě níž. Zdroj: Meteopress
Parve uvedl, že vzduch, který dýcháme, by měl obsahovat 35 gramů vody na 1 kilogram vzduchu. Pokud vlhkost ve vdechovaném vzduchu chybí, musí ji tam dodávat tzv. epitelová tkáň. Proto když vlhkost vzduchu v říjnu poklesla, musela tkáň najednou začít dodávat o 20 % vlhkosti více, čímž se sama vysušovala.
Počty případů nakažených koronavirem ve vybraných zemích, zdroj: Novinky.cz
Za zvlhčování vdechovaného vzduchu je zodpovědný hlen, který chrání epitelovou tkáň před viry a bakteriemi. Jenže, laicky řečeno, když musí hlen více zvlhčovat vzduchu, méně pak před viry a bakteriemi chrání. Proto jsou lidé při nízké vlhkosti vzduchu náchylní i na nakažení virem COVID-19.
V Estonsku Parve vypozoroval i v loňské zimě nebo na jaře 2020 i 2021 prudké změny v počtech nakažených v závislosti na změnách vlhkosti vzduchu. Lidé si sice po nějakém čase na nízkou vlhkost vzduchu zvyknou, pokud pak ale vlhkost klesne ještě níž, počet nakažených opět raketově vyletí, jako se tomu nejen v Estonsku stalo letos v únoru.
Co s tím? Zvlhčovat!
Centrální vytápění situaci s vlhkostí vzduchu a zimními epidemiemi nemocí ještě zhoršilo – většinou se totiž řeší jen aby lidé byli v teple a vzduch měli dostatečně čerstvý, často se ale nekouká na to jak vlhký vzduch lidé dýchají. Podle Parveho si ale žádný člověk nezaslouží trávit hodiny v místnostech s relativní vlhkostí vzduchu pod 30 %.
Jak už bylo řečeno, před viry a bakteriemi nás totiž v první řadě může ochránit už hlen na epitelové tkáni. Jenže pokud pobýváme v prostředí s příliš suchým vzduchem, akorát hlenu a tkáni komplikujeme práci, protože místo na naši ochranu ho využíváme hlavně na zvlhčování vzduchu.
Místo zvlhčovačů a moderních vytápěcích systémů zvolil Parve na zvlhčení vzduchu v místnosti méně sofistikovaný vynález – pověšený vlhký ručník. 🙂
Mokrý ručník zvlhčující vzduch, zdroj
Zdroj: Kaur Parve – Twitter, LinkedIn
Zdroj úvodní fotky: BioPharma Reporter
