Nedávno jsme vás informovali o tom, jak vzniká rosa, jíní a jinovatka a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Nyní se podíváme na další produkty kondenzace nebo sublimace vodní páry na zemském povrchu.
Ledovka, námraza a náledí jsou pojmy, které v zimě slýcháme často. Všechny tyto námrazové jevy mohou být nebezpečné. Jak vznikají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Námraza
Námraza je bělavá až šedivá kompaktní sněhová nebo ledová neprůhledná hmota. Někdy může narůstat do hustých kuželovitých trsů proti směru proudění větru. Jedním z poznávácích znaků námrazy je to, že při poklepání neodpadává. A jak může být námraza nebezpečná? Pokud podmínky pro její vznik přetrvávají dostatečně dlouhou dobu, vytváří těžkou vrstvu a působí velké škody. Ničí elektrická vedení, láme větve atd… Vzniká při teplotách vzduchu kolem -4 až -5 °C, často při výskytu mrznoucí mlhy. V České republice se s námrazou můžeme setkat hlavně ve středních a vyšších polohách, ideální podmínky pro její vznik často panují na Milešovce.
Námraza (Zdroj: WMO)
Ledovka
Ledovka je hladká průhledná kompaktní vrstva ledu. Často se usazuje na větvích nebo na drátech. Vzniká při mrznoucím dešti nebo mrholení – dochází k namrzání přechlazených vodních kapiček na předmětech s teplotou pod bodem mrazu. Opět se jedná o velice nebezpečný jev, který komplikuje dopravu kvůli své hladkosti a kluzkosti. Při déle trvajícím dešti se může vytvářet velice silná vrstva ledovky, která láme větve a strhává elektrická vedení.
Ledovka (Zdroj: WMO)
Náledí
Náledí je ledová vrstva, která pokrývá zemský povrch. Je to jev, který potkáváme téměř výhradně na pozemních komunikacích. Náledí může vznikat postupným mrznutím deště nebo mrholení na zemském povrchu. Zde se narozdíl od ledovky jedná o nepřechlazené vodní kapky. Dalším způsobem vzniku náledí je zmrznutí vody z alespoň částečně roztátého sněhu při teplotách povrchu pod nulou nebo ledovatěním sněhu na silnicích – tyto formy náledí bývají označovány jako zmrazky. Náledí často vzniká přes noc.
Náledí (Zdroj: wikipedia.org)
