Bouřková sezóna již byla oficiálně zahájena. Proto se podrobně podíváme na některé meteorologické jevy, které bouřky doprovázejí. Dnes to jsou kroupy.
Co jsou kroupy?
Kroupy jsou bílé ledové částice, které mohou být kulaté nebo mohou mít i nepravidelný tvar a hrbolatý povrch. V jejich řezu mohou být patrné vrstvy průzračného a průsvitného ledu, které dokládají, jak kroupa postupně narůstala. Vznikají výhradně v bouřkových oblacích cumulonimbus. Někdy mohou narůstat do značných velikostí.
Jak kroupy vznikají?
V bouřkových oblacích se srážky, díky vzestupným a sestupným proudům pohybují určitou dobu nahoru a dolů než dopadnou na zem. Ledové částice z horních částí oblaků (teploty kolem -20 až -40 °C) se dostávají do nižších částí a namrzají na nich přechlazené vodní kapky. Výstupný proud je potom opět vynese nahoru. Tam se ledové částice spojují, zvětšují a opět klesají. Tento proces se mnohokrát opakuje a vznikají tak jednotlivé vrstvy kroupy. Když je hmotnost krup už tak velká, že je výstupný proud v oblaku nemůže udržet, vypadávají z oblaku k zemskému povrchu. Vytvoření krup trvá nejméně hodinu. Pokud jsou výstupné proudy od země hodně silné a udrží kroupu ve vzduchu dlouhou dobu, mohou vznikat i obrovské kroupy.
Schéma vzniku krup (ZDROJ)
Jak mohou být kroupy velké?
Obyčejně se průměr krup pohybuje mezi 5 mm a 5 cm. Pokud je kroupa menší než 5 mm, označuje se jako krupka. Ojediněle se však mohou vyskytovat i větší kroupy. Největší oficiálně ověřená a změřená kroupa spadla v roce 1970 v Kansasu v USA. Vážila 766 gramů a její průměr byl 7 cm.
Nejsilnější krupobití bylo zaznamenáno v roce 1986 v Bangladéši. Při něm padaly kroupy o hmotnosti kolem 1 kg a vyžádaly si bezmála 100 obětí na životech.
Kroupa o průměru 6 cm (ZDROJ, Autor: National Severe Storm Laboratory (NSSL))
