Za jasných, klidných nocí mohou na zemském povrchu vznikat různé produkty kondenzace – mezi ně patří i rosa, jíní nebo jinovatka. Příčinou je to, že se teplota zemského povrchu (nebo předmětů u zemského povrchu) za jasných nocí může radiačním ochlazováním snížit až k teplotě rosného bodu a vodní pára na něm kondenzuje nebo sublimuje.
Každý ze zmíněných produktů potřebuje pro svůj vznik odlišné podmínky, na ty se teď podíváme blíže.
Rosa
Rosou nazýváme drobné vodní kapičky, které vznikají, pokud je teplota rosného bodu nad nulou. Rosa obyčejně vzniká na horizontálních površích jako jsou listy, tráva nebo střechy domů. Ideální podmínky pro vznik ranní rosy jsou jasná obloha, bezvětří, průzračný vzduch a vysoká absolutní vlhkost vzduchu. Rosa má velký význam z hlediska vegetace, protože ji může částečně osvěžovat během suchých období.
Pokud se teplota zemského povrchu pohybuje pod bodem mrazu, může vzniknout rosa a poté zmrznout – vznikne zmrzlá rosa, která má většinou bílou barvu.
Jíní
Jíní neboli “šedivec” nebo “šedý mráz” je bílá krystalická ledová usazenina ve tvaru ledových krystalků ve tvaru jehliček nebo vějířků. Pro svůj vznik potřebuje teplotu rosného bodu pod bodem mrazu (jinak vzniká již zmíněná rosa). Jíní se většinou vyskytuje na listech rostlin, nenalezneme jej na stromech ani na elektrickém vedení. Na rozdíl od zmrzlé rosy má zřetelnou krystalickou strukturu.
Jinovatka
Jinovatka na rozdíl od jíní může vznikat i ve větvích stromů nebo na elektrickém vedení. Obyčejně se vyskytuje na hranách a rozích předmětů či budov. Je to bílá keříčkovitá usazenina, která může vznikat proti směru proudění větru. Jinovatka může mít i tvar visících vláken. Může se vytvářet v kteroukoliv denní dobu a důležitými podmínkami pro její vznik jsou teplota nižší než -8 °C a vzduch blízko stavu nasycení – často tedy při mlhavém počasí.
Dalšími významnými produkty kondenzace nebo sublimace na zemském povrchu jsou například námraza nebo ledovka, ale o těch zase někdy jindy.