V bouřkových reportech a aktualitách se často ve spojení s nebezpečnými projevy počasí můžete dočíst, že se vyskytla supercela. Co to vlastně supercela je, jak vzniká, jaké má projevy? A jsou supercely v České republice vzácností?
Co to jsou supercely?
Supercela je bouřka, pro kterou je charakteristický výskyt mezocyklóny – rotující oblasti nízkého tlaku vzduchu uvnitř bouřkového oblaku. Supercelární bouře jsou většinou od ostatních bouřek izolované a mají mnohem delší životnost, většinou 2 až 4 hodiny, ale jsou zaznamenány případy supercel s životností i přes 10 hodin. Bouřková oblaka v případě supercel mohou dosahovat výšky až 20 km, v našich zeměpisných výškách maximálně kolem 15km. Typickým znakem supercel je odklon jejich pohybu od směru větru, který bývá patrný i na srážkovém radaru.
struktura supercely – na čele bouře se vyskytuje silný déšť a krupobití, v oblasti mezocyklóny je nasáván teplý a vlhký vzduch (zdroj: Wunderground.com)
Jak supercela vzniká?
Pro vznik supercely je důležity vysoký vertikální střih větru – změna rychlosti a směru větru s výškou. Působením střihu větru se vytvoří vzduchový vír, jehož osa je vodorovná se zemí. V důsledku vzestupných pohybů v oblaku se následně osa mění na vertikální, a vznikne již zmiňovaná mezocyklóna. Díky oddělení vzestupného a sestupného proudu a pohybu bouře pak může supercela čerpat energii z vlhkého a teplého vzduchu po několik hodin.
vývoj mezocyklóny v důsledku střihu větru (zdroj: wikipedia.org)
Jak se supercely projevují?
Supercely jsou často známé tím, že produkují ničivá tornáda, avšak tornáda se objevují pouze u jednotek procent všech supercel. Mnohem častěji tak představuje nebezpečí silné krupobití, při kterém kroupy dosahují až obřích rozměrů, přívalový děšť nebo silné nárazy větru v podobě downburstu – silných nárazů větru v důsledku sestupných proudů v bouři. (o tom, jak vznikají kroupy si můžete přečíst v dřívějším článku)
Kroupy, kterě vyprodukovala letos v červenci supercela v italském městě Abruzzo (zdroj: Detector_Life)
Jsou supercely v České republice vzácností?
Supercelární bouře jsou nejčastější v USA, avšak mohou se vyskytnout téměř kdekoliv ve světě. V České republice se jich za rok vyskytne až několik desítek. Například v roce 2016 bylo nad našim územím potvrzeno 32 supercel, o rok později dokonce 51 (zdroj: Bourky.cz). V letošním roce se supercely vyskytovaly zejména v červnu, kdy bylo zaznamenáno 27 bouří se supercelárními znaky (zdroj: chmi). Síla supercel na našem území je v porovnání se těmi v USA menší, ale podceňovat bychom je neměli. Příkladem může být supercela ze srpna roku 2010, která zasáhla Prahu a v důsledku krupobitím došlo ke škodám přes 250 milionů korun.
supercela ze 13.6. 2019 na Přerovsku, bouře přinesla kroupy o velikosti kolem 5cm (zdroj: Irena Smětáková)
