V Česku se o čtvrtou adventní neděli rozfoukal silný vítr, protože se ocitlo mezi mohutnou tlakovou výší (tlak vzduchu vystoupal k hodnotám 1040 až 1045 hPa) se středem mezi Britskými ostrovy a Islandem a prohlubující se tlakovou níží, jejíž střed byl nad východní Evropou (proto v ruské metropoli tlak vzduchu klesl pod 985 hPa). Rozdíl až 60 hPa (na vzdálenosti necelé 3 000 km) není úplně malý, a proto vítr dosáhl síly orkánu.
TLAK VZDUCHU [HPA] V NOCI Z 18. NA 19. PROSINCE | ZDROJ: METEOCIEL
Čerstvé severozápadní až severní proudění nepocítilo jen Česko, ale rovněž Dánsko, Norsko, Švédsko, ve střední Evropě Německo, Polsko, Slovensko. Na řadě míst Norska čelili větru o síle přes 70 km/h, na některých přes 100 km/h. Mimo jiné v lyžařském středisku Kvitfjell (až 105 km/h) nebo na ostrově Værøy (až 108 km/h). V sousedním Švédsku byl jeden z nejsilnějších nárazů zaznamenán v lyžařském středisku Idre, a sice 101 km/h. V Dánsku nejvíce foukalo na západním pobřeží (až okolo 80 km/h).
Stanice v německém Hamburku zaznamenala 64 km/h, což je v rámci 19. prosince pátá nejvyšší zaznamenaná hodnota (rekordem je 90 km/h a pochází z roku 1986). To samé se dá říct o lázeňském přímořském resortu Warnemünde (Meklenbursko-Přední Pomořansko), tam se nedělní rychlost větru zastavila na 68 km/h, tak jako v letech 1974, 1985 a 1988. V roce 1986 byla až 90 km/h. Na česko-německém pomezí, jmenovitě v saském městě Altenberg, zažili čtvrtý největrnější 19. prosinec za posledních 50 let, a to díky poryvům o síle až 77 km/h. Rekord ze zimy 1986/87 odolal, a to 101 km/h.
VE SKANDINÁVII BYLA NEDĚLE VĚTRNÁ, ALE SLUNEČNÁ | ZDROJ: NASA
Litvínov přišel o vánoční strom
Na našem území v nárazech vítr dosáhl rychlosti až okolo 135 km/h – na Sněžce. Oba úseky lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku byly zastaveny. Na Labské a Luční boudě se maxima pohybovala v rozmezí 70 až 90 km/h. Na Milešovce bylo v průběhu nedělního dne opakovaně naměřeno 97 km/h, podobně jako na Fichtelbergu (85 až 90 km/h). Na Klínovci měl vítr v nárazech nanejvýše 70 km/h.
Stanice Praha-Kbely a Praha-Ruzyně naměřily 47 km/h, 47 km/h naměřila i stanice v Hradci Králové anebo v Brně-Tuřanech s tím, že na stanici v Čáslavi, Karlových Varech, Přibyslavi byla naměřena hodnota 50 km/h, v Liberci i v Ústí nad Orlicí 54 km/h, v Dukovanech či v Ústí nad Labem 58 km/h. Do kadaňských Tušimic nedělní poledne přineslo vítr o nárazové rychlosti 61 km/h, stejně jako na Šerák. V Nové Vsi v Horách v okrese Most naměřili až okolo 80 km/h. Větrno bylo také na úpatí Krušných hor, ostatně, zlomený vánoční strom na náměstí v Litvínově o tom svědčí.
V LITVÍNOVĚ O VÁNOČNÍ STROM PŘIŠLI JEN NA CHVÍLI, JELIKOŽ UŽ V PONDĚLÍ BYL NA LITVÍNOVSKÉ NÁMĚSTÍ PŘIVEZEN NOVÝ JEHLIČNAN | ZDROJ: PAVEL JUST PAUL
Poslední adventní víkend sněhu nepřál
V letních měsících s sebou přináší ochlazení, v zimních naopak oteplení, respektive teplotně mírnou zimu. Řeč je o oceánském vzduchu. V sobotu vyhnal teploty až k hranici 9 °C. V Teplicích se rtuť teploměru vyšplhala na nadprůměrných 8,7 °C, třebaže 10,0 °C z 18. prosince 1965 ohroženo nebylo. Nejtepleji bylo právě v Ústeckém kraji. Vždyť druhým nejteplejším místem v Česku byl Žatec, a to s teplotou 8,3 °C (před 32 lety Žatec hlásil až 13,8 °C, Teplice až 9,9 °C), a třetím Kopisty u jezera Most, kde teploměr ukázal až 8,2 °C. Následující den byl nejteplejší v Doksanech (8,2 °C), Ústí nad Labem (8,0 °C) a pražském Klementinu (7,6 °C).
