Pokud jste vášnivým čtenářem našich článků, jistě víte, že o medikánech jsme již několikrát psali. Naposledy třeba o srpnovém medikánu nad Černým mořem. Nyní se medikán Apollo vytvořil nedaleko severního pobřeží Libye a dále postupuje směrem k italské Sicílii. Co je to medikán, kdy se může vyskytnout a jak se bude vyvíjet dále nynější medikán ve Středomoří? To rozebereme v tomto článku.
Co je to vlastně medikán a kdy vzniká?
Slovo medikán se skládá ze dvou slov „Mediterranean” a „hurricane“. Běžného člověka asi tato kombinace slov trošku vystraší a začne hledat, jestli máme ve Středomoří opravdu hurikány. Nemáme. Medikány jsou pouze slabší obdobou hurikánů ale mají řadu společných vlastností. Třeba to, že vznikají nad relativně teplou hladinou moře nebo že se jedná o relativně malé a hluboké cyklóny o průměru v řádu stovek kilometrů. Ve středu medikánu můžeme často nalézt bezoblačný prostor podobající se oku tropické cyklóny. V tomto prostoru středu cyklóny je také teplejší vzduch než v okolí a vnějších částech cyklóny.
Medikány se vyskytují průměrně jednou až dvakrát do roka ve Středozemním moři nebo v Černém moři. Co se týče období výskytu, nejčastěji se objevují od října do března. Jsou slabší, jelikož voda ve Středomoří nedosahuje takových teplot jako voda v oblastech tropů, kde se tvoří tropické cyklóny. Jako u tropických cyklón, i zde platí, že čím je teplejší voda, tím více energie mohou medikány získat, což je další podobnost s tropickými cyklonami. O jejich vzniku píšeme zde. Přečíst si můžete také o tom, jak tropické cyklóny dostávají svá jména.
Rychlost větru v nárazech může v rámci medikánu dosáhnout okolo 100 km/h, v horských oblastech i více. Nejsilnější medikány (např. Cassilda v roce 2020) mohou být doprovázeny i nárazy větru přes 150 km/h. Nynější tlaková níže bude mít dle odhadu numerických modelů ve středu nejnižší tlak 1003 hPa. Nejsilnější medikány mohou mít ve středu tlak i okolo 980 hPa. Ačkoli se to běžně nedělá, kdybychom vztáhli na tyto hodnoty Saffir-Simpsonovu stupnici, odpovídaly by projevy nejsilnějších medikánů 1. případně 2. kategorii Saffir-Simpsonovy stupnice, která se používá pro určování síly tropických cyklón.
Kromě silných nárazů větru na pevninu často (podobně jako tropická cyklóna) přináší medikán silné a vytrvalé srážky, kdy nejvyšších úhrnů je dosaženo často na návětří hor, kde mohou se mohu pohybovat srážkové úhrny i v nižších stovkách milimetrů.
Synoptická situace nejen ve Středomoří hraje svoji roli
Ke vzniku medikánů přispívá i synoptická situace nad evropským kontinentem. Medikány se totiž tvoří za situace, kdy nad Středozemní moře vane od severu nebo severovýchodu studený vzduch, což způsobuje instabilní zvrstvení a vytváří tak vhodné podmínky pro výstupné pohyby. Jak je vidět na snímku níže, nad východní část Středomoří proudí nyní kolem tlakové výše nad Ukrajinou a Ruskem chladný vzduch od východu.
Předpokládaný vývoj medikánu ve Středomoří
Medikán Apollo se nyní nachází v mělké výškové brázdě nízkého tlaku vzduchu, která k němu zasahuje od severozápadu. Numerické modely nyní předpokládají, že by na Sicílii měly nárazy větru dosahovat okolo 80 až 100 km/h. V horských oblastech i více, přičemž s největšími projevy medikánu je třeba počítat na východě ostrova Sicílie a na jihu italské Kalábrie. I srážkově se nejvíce bude medikán projevovat na východním pobřeží Sicílie a v jihovýchodní části Kalábrie a v přilehlých Kalabrijských Apeninách, kde numerické modely očekávají srážkové úhrny i okolo 150 mm. Očekává se také, že se medikán východně od Sicílie stočí a po podobné dráze, kudy k Sicílii od severního pobřeží Libye doputoval, se vrátí zpět. Měl by postupně slábnout, nakonec by měl zamířit k zálivu Velká Syrta a zasáhnout již značně zesláblý poloostrov Barka v Libyi.
Jak můžete vidět na satelitním snímku, mezi Itálií a Řeckem se nad Jónským a Středozemním mořem tvoří četná konvekce, je zde totiž vyšší instabilita, která její rozvoj podporuje.