Nejprve nad francouzsko-italským pomezím, později nad Ligurským mořem se dnes zdržoval střed oblasti nižšího tlaku, jehož „kvalita“ dle barometrů odpovídala plus minus 1004 hPa. Že je tomu vskutku tak, o tom svědčí například tlakoměr ve francouzském Nice, kde bylo v 15 hodin zaznamenáno 1003 hPa, doslovně 1002,98 hPa. Dalším dnešním nájemníkem, o poznání obsáhlejším, v evropském vzdušném prostoru byla tlaková výše s centrem několik stovek kilometrů jihozápadně od Britských ostrovů. Její nejpřednější (nejvýchodnější) partie však zasahovala až nad Severní moře, zásluhou čehož přispěla k tomu, že nejen do České republiky pronikl neteplomilný vzduch mající kořeny kdesi v sousedství subpolárního Islandu. Výsledkem byla mimo jiné nemastná a neslaná studená fronta, která naši vlast v zásadě rozdělila na dva tábory.
Severní vítr je krutý
Padání chladného a vlhkého vzduchu z dálného severu do střední Evropy bylo dobře patrné i na družicových snímcích, řeč je nyní o těch decentně kupovitých oblacích putujících prakticky přes celé Severní moře až do Beneluxu, Německa, avšak rovněž také jižní Francie. Při vizuálním rozboru dat z Meteosatu jsme taktéž nepřehlédli velmi hustou (a kupovitou) oblačnost v Alpách, pod Alpami a do značné míry i nad většinou Apeninského poloostrova. Mezi Francií a její Korsikou jsme téže viděli, že mračna jakoby rotují – tím se dostáváme k oné oblasti nižšího tlaku. A v neposlední řadě nám dozajista neuniklo, že oblaka nad jihem Francie až přehnaně rychle cupitala nad Lví záliv – v tomto případě se jednalo o viditelnou známku přítomnosti tzv. mistrálu, místního větru vanoucího z Alp do Středozemního moře. Ano, na svědomí ho měla právě hlavně ona oblast nižšího tlaku, se symbolickou pomocí ze strany citované nemalé oblasti vyššího tlaku.
Simulace hurikánu 1. kategorie
Přibližně 9 km severně od francouzsko-španělské státní hranice, při vodách Středozemního moře, sídlí mys Béar. Ten je na mistrál převelice citlivý a letošní 1. říjen je toho důkazem. Pokud byste si z nějakého důvodu přáli prožít, jak to co do větru v praxi vypadá v hurikánu 1. kategorie, tak jste prvoříjnové dopoledne měli strávit právě na mysu Béar. Proč? Podle anemometrických údajů tu tou dobou fičel vítr o rychlosti kolem 120 km/h s tím, že nárazy zlehka překračovaly hranici 150 km/h. Takovéto povětrnostní podmínky v této části starého kontinentu panovaly necelé dvě hodiny, v poledne již tempo větru odpovídalo „jen“ cca 105 km/h, přičemž nárazy dosahovaly nanejvýše „pouhých“ 140 km/h.
Simulace hurikánu 3. kategorie
Možná Vám na mysl přišla otázka, zdali se na mysu Béar mistrál někdy prezentoval ještě bouřlivějším větrem. Odpovědí je, že samozřejmě ano. Konkrétně v lednu 2009 byl na zdejší meteorologické stanici registrován náraz větru odpovídající 191 km/h, což je v zásadě vyzrálý hurikán 3. kategorie.
