Jak je vidět na satelitním snímku z Meteosatu níže, přes severní Evropu přechází tlaková níže, která od Svobodné univerzity v Berlíně dostala jméno Luciano a která stála za výrazným poklesem teplot (o víkendu odpoledne bylo až 34 °C, včera ráno byly až 3 °C). Při vpádu chladného, původem arktického vzduchu se tvořily bouřky, a proto v centrální části Evropy za dva dny uhodilo přes 0,4 milionu blesků (jak v Česku, tak na Slovensku bylo detekováno cca 0,02 milionu výbojů). Jelikož v tlakové níži Luciano atmosférický tlak klesl poměrně nízko, nejen na českém území se rozfoukal docela silný vítr.
Ten měl v nárazech většinou 70 až 90 km/h – na ropných plošinách v Severním moři. Identické hodnoty byly naměřeny také stanicemi na Fríských ostrovech. K výjimkám patřila hodnota naměřená stanicí v nizozemském přímořském Lauwersoogu, jež činila 108 km/h. A tak nejenže padl denní rekord 65 km/h z 16. srpna 2001, ale zároveň se jednalo o největší srpnový extrém za celou dobu měření (v tomto případě od roku 1991). Původní byl 101 km/h (24. srpna 1998).
VYSOKÉ VLNY V NIZOZEMSKÉM HAAGU (16. 8. 2021) | ZDROJ: @ARJANWILLEMSE97
Mys Arkona, který se nachází na ostrově Rujána (s rozlohou 926 km² je největším německým ostrovem), v průběhu včerejšího dne bičovaly nárazy o síle 80 až 85 km/h. Takovéto povětrnostní podmínky jsou v této roční době atypické, nicméně ještě silnějším nárazům mys Arkona čelil před šesti lety, 17. srpna 2015, kdy dosahovaly až 90 km/h. Před 32 lety, 28. srpna 1989, dosáhly až 33 m/s neboli 119 km/h – srpnový rekord (stanice na mysu Arkona je v provozu od roku 1947).
V obci Grossheide na severozápadě Německa, asi 15 km jižně od Fríských ostrovů, předevčírem vítr dosahoval rychlosti až 253 km/h. Ale na vině nebyla přímo tlaková níže Luciano, nýbrž tornádo F2 doprovázející bouřku. Napáchalo nemalé škody, poškodilo desítky domů.
TORNÁDO V OBCI GROSSHEIDE | ZDROJ: @STORMCHASINGD
ŠKODY PO TORNÁDU V OBCI GROSSHEIDE | ZDROJ: @STORMCHASINGD
ŠKODY PO TORNÁDU V OBCI GROSSHEIDE | ZDROJ: @STORMCHASINGD
Bouřlivý severovýchod
Na hřebenech Krkonoš byly zaznamenány poryvy o rychlosti kolem 90 km/h – podle anemometru Poštovny na Sněžce, přičemž anemometr polské meteorologické observatoře zaznamenal až kolem 110 km/h, a to v průběhu včerejšího rána. K největrnějším místům v republice dále, jako již tradičně, patřila Milešovka. Tamní stanice zaznamenala poryvy o rychlosti až kolem 85 km/h. Ale bouřlivěji bylo také v nížinách. Příkladem v Plzni se maxima pohybovala kolem 65 km/h, podobně jako v Praze-Ruzyni, tam kolem 60 km/h. Maxima mezi 50 až 60 km/h byla zaznamenána mimo jiné v Brně, Čáslavi, Liberci, Prostějově, Ústí nad Labem.