Ačkoliv letošní bouřková sezóna začala již první únorový den výskytem bouřek napříč Českem, bouřky dne 24. 2. 2022 byly únorovou třešničkou na dortu. Před studenou frontou k nám pronikal v jihozápadním až západním proudění relativně teplý a vlhký vzduch. V tomto prostředí před studenou frontou se dařilo přeháňkám. Na jižní Moravě, kde bylo z Česka nejtepleji a teploty zde dosáhovaly až 13 °C, se vyskytly odpoledne i bouřky.
Jistou možnost instabilního zvrstvení naznačoval i náš model WRF, což jsme v dopoledních hodinách komentovali v našich aktualitách, nicméně asi nikdo nečekal, že to skončí výskytem první supercely tohoto roku. Jednalo se však o tzv. low topped supercelu. Někdy se v americké literatuře používá označení “mini supercell” pro tento typ supercely. Tato supercela totiž nedosahuje takových vertikálních rozměrů jako její mohutnější kolegyně, které se typicky u nás vyskytují v letních měsících. Low topped supercely mají podobné radarové znaky jako běžné klasické supercely. Nechybí jim hákovité echo nebo oblast snížené radarové odrazivosti (WER – z angl. Weak Echo Region). Na vertikálních řezech buňkou pak můžeme sledovat i BWER (z angl. Bounded Weak Echo Region). Na výstupu Dopplerovských měření jsou pak rovněž charakteristické rotací, kterou můžeme pozorovat i v terénu, když pořizujeme například časosběrné video. Mezocyklona těchto supercel často nedosahuje takových rozměrů jako je tomu u jejich větších sester. Wall cloud může být méně či více vyvinutý, ale vizuálně může mít základna oblačnosti i výrazně fazolovitý až prohnutý tvar.
Low topped supercely se v Česku vyskytly již několikrát minulý rok, dokonce jsme je zaznamenali i v říjnu. Vyskytují se většinou při méně výrazné instabilitě, kdy CAPE nedosahuje tak vysokých hodnot, podmínky z hlediska střihu větru zůstávají podobné jako u jejich větších sester. Pokud tedy konkrétněji mluvíme o vertikálním střihu větru do 6 km výšky, jedná se o hodnoty okolo 20 m/s. Důležitým vyjádřením vorticity prostředí je tzv. helicita, jejíž hodnoty se zvyšují s tím, čím více je zatočený hodograf. Tím se taky zvyšuje pravděpodobnost výskytu supercel. Ale o tom třeba někdy příště 🙂
Podmínky vzniku bouřek na jihu Moravy byly poměrně zajímavé. Ačkoliv v celku výraznější teplotní gradient spolu s vyšší vlhkostí vzduchu podporovaly výstup vzduchu, v necelých čtyřech kilometrech se nacházela inverzní relativně suchá vrstva, která vystupující vzduch brzdila a limitovala. Nebylo tak zcela jasné, zda bouře vzniknou či nikoliv. Na jižní Moravě, kde bylo nejtepleji, byla tato šance však největší v rámci Česka. Na sondážním měření z Vídně v termínu 12 UTC však vidíme, že výstup vzduchu již není tak ostře limitován a hladina nulového vztlaku dosahuje výšky přes 5 km přičemž do výšky přibližně 7,5 km je velmi blízká pseudoadiabata křivce teplotního zvrstvení. Konvekce tak mohla pronikat mnohem výše než na střední Moravě, a to i byl možná důvod vzniku bouří.
Hodnoty CAPE dle sondážních měření dosahovaly hodnot okolo 150 až 200 J/kg. Je však třeba říct, že se jedná o energii do necelých 4 kilometrů výšky, kde se nacházela inverzní vrstva. Hodnoty střihu větru, zejména do tří i šesti kilometrů kilometrů byly rovněž slušné. V případě šestikilometrového vertikálního střihu větru to bylo okolo 20 m/s.
Modelové výstupy z modelu WRF přinášely informaci o tom, že zatímco do 1 km výšky foukal v oblasti Dolnomoravského úvalu průměrný vítr od jihozápadu, ve výšce do tří kilometrů to byl již západní vítr. Rovněž i vertikální střih větru počítaný z modelových výstupů modelu WRF byl o něco výraznější (jak nízkohladinový-kilometrový, tak šestikilometrový) na východě Česka než například v Brně nebo v Pováží. Naopak hodograf vykreslený z modelu WRF pro Trenčín ukazuje výraznější stáčení větru v prvním kilometru výšky. Pseudosondáž z Trenčína rovněž ukazuje na méně vhodné podmínky simulované modelem WRF co se týče instability. To rovněž zřejmě sehrálo roli v tom, proč v Pováží bouřky zanikly.
Zdroje:
Sondáže vykresleny pomocí softwaru ThundeR
Úvodní fotografie: Pileus fotografovaný z Otrokovic, autor: Miloslav Staněk