Čas od času zejména se v meteorologickém “žargonu” objeví nový pojem, který často není v češtině dostatečně vysvětlen, ale již je meteorology (a následně pak hojně i médii) používán, aniž by bylo k dispozici alespoň lakonické vysvětlení toho, o co se vlastně jedná. Nemůžeme se však divit, meteorologická terminologie se stále vyvíjí a nové pojmy je třeba zavést a definovat v rámci slovníku ČMeS. Jedním z takto nově používaných pojmů, který zná zahraniční družicová meteorologie, je pojem comma.
O co se jedná?
Tento exotický pojem sice může evokovat, že se jedná o nějakou bouři, avšak je to pouze oblačné uskupení sestávající ze silnějších konvektivních přeháněk (případně bouřek), které je viditelné na družicových snímcích. Často se skládá z dvou částí “comma head” (tedy volně přeloženo jakési “čelo commy”) a “comma tail” – v překladu “chvost commy”, tedy protáhlá část konvektivních přeháněk nebo bouřek. Comma se vyskytuje v chladném vzduchu za studenou frontou. Je charakteristická prohnutou až spirálovitou strukturou. Prostorový rozsah commy je přibližně do 1 000 km, ale může být jen okolo 200 km. Je to tedy útvar víceméně mezoměřítkový.
Pozor na záměnu!
Někdy se v radarové meteorologii můžeme setkat s termínem comma echo, což je radarový odraz popisující část vývoje mezoměřítkového konvektivního systému typu squall line jako fáze následující po vývoji bow echa. V americké literatuře se často používá pro tento případ “comma shaped echo”. O oblačném útvaru comma je tak vhodné mluvit v kombinaci s družicovými daty, jelikož na radarových datech se často projevuje pouze pásy vyšší radarové odrazivosti (tzv. NCFRs – Narrow Cold Frontal Rainbands), které se vyskytují v rámci přeháněk za výrazného střihového prostředí z hlediska vertikálního střihu větru a nevýrazné instabilitě.
Příklad oblačného útvaru comma pohledem modelových dat z numerického modelu AROME od Météo France dne 24. 11. 2023
Zdroje: