Nyní nás začíná ovlivňovat tlaková níže se středem nad Britskými ostrovy a Skandinávií. A právě s její oblačností jsou spojené halové jevy, které se vyskytly v minulých dnech. Halové jevy se vyskytují buď na diamantovém prachu v zimních měsících nebo na oblacích druhu cirrostratus nebo cirrus, na jejichž ledových krystalcích dochází k lomu a odrazu světla pod určitými úhly, čímž vznikají halové jevy.
V pondělí se vyskytovaly halové jevy jak odpoledne v Čechách, tak i v noci, a to i na Moravě s přesouvající se vysokou oblačností k východu. Kromě běžných halových jevů jako je například malé halo, halový sloup, parhelia nebo horní dotykový oblouk a cirkumzenitální oblouk, se vyskytly i vzácnější halové jevy jako například supralaterální oblouk nebo Parryho oblouk, přesněji Parry suncave.
Mnohem vzácnější však byly halové jevy, které se vyskytly v noci za svitu Měsíce. V Praze jste mohli pozorovat například malé halo, parselenia (tak označujeme skvrnky nalevo a napravo od Měsíce ekvivalentní parheliím u Slunce), horní dotykový oblouk či Parryho oblouk.
Zajímavou noční podívanou jsme však mohli pozorovat ve východních Čechách, kde se kromě vyskytl i parselenický kruh, noční cirkumzenitální oblouk a noční supralaterální oblouk, což je veliká vzácnost.
Na Moravě se však vyskytly ještě vzácnější halové jevy, kromě parselenického kruhu pozoroval a zároveň hezky zachytil 120° parselenia a parselenický kruh pan Patrik Trnčák v Holešově.
Malé halo, parselenia, Parryho oblouk, horní dotykový oblouk a parselenický kruh zachytil i pan Jiří Kaňovský v Černotíně, kde taktéž pozoroval slabší 120° parselenia.
Více pozorování naleznete na facebookové stránce projektu Halo Observation Project (HOP), na které společně s Amatérskou meteorologickou společností spolupracujeme. Společně se chystáme také publikovat atlas halových jevů, který bude již brzy k dispozici na našem webu.