Potvrzeno – škody v Lanžhotě napáchalo tornádo, pravděpodobně intenzity F1 (rychlost větru 117 až 180 km/h). V následujících dnech budou k dispozici konkrétnější informace. Město Lanžhot leží pouze osm až deset kilometrů od Hrušek a okolních obcí, kterými skoro přesně před rokem prošlo nejsilnější tornádo v novodobé historii Česka, o intenzitě F4 (rychlost větru 333 až 418 km/h). Z kronik víme, že velmi silná tornáda se na území dnešního Česka vyskytovala už v dávné minulosti. 30. července 1119 tornádo o intenzitě F3 (rychlost větru 254 až 332 km/h) až F4 udeřilo v Praze, která však tenkrát byla zcela jiná než v současnosti a počet obyvatel se pohyboval „jen“ v řádech desítek tisíc. 13. října 1870 mělo v Brně (přes 70 000 obyv.) řádit tornádo o intenzitě F1. Dále například 11. května 1910 Čechami postupovala tromba, která trvala téměř tři a půl hodiny a která urazila téměř dvě stě kilometrů.
LANŽHOT PO PŘECHODU SUPERCELY | ZDROJ: JIŘKA BILKOVIČOVÁ
LANŽHOT PO PŘECHODU SUPERCELY | ZDROJ: KAČ KA
LANŽHOT PO PŘECHODU SUPERCELY | ZDROJ: KAČ KA
Bouřková buňka, následně supercela, která do Lanžhota přinesla tornádo, se utvořila po 14. hodině poblíž Příbrami. Jako první postihla Zbiroh. Na Břeclavsko dorazila po 18. hodině, takže se pohybovala průměrnou rychlostí 60 km/h. Na většině míst, které cestou zasáhla, během pěti minut spadly 3 až 4 mm srážek s tím, že maximální nárazy větru se blížily k hranici 90 km/h (25 m/s). Ve Tvrdonicích, tedy čtyři kilometry od Lanžhota, mezi 18:35 až 18:40 spadlo 12 mm srážek.
„LANŽHOTSKÁ“ SUPERCELA V DOBĚ, KDY BYLA U TŘEBÍČE | ZDROJ: ONDŘEJ HOLEK
Bouřkových buněk bylo samozřejmě více a objevily se víceméně v celém Česku. Celkem uhodilo okolo 12 000 blesků (na Slovensku počet zaznamenaných výbojů nepřekročil tisícovku), přičemž v centrální části Evropy uhodilo více než 120 000 blesků. Bouřek si užili mimo jiné Poláci, dále pak Maďaři anebo Chorvaté spolu se Slovinci. Tvorba bouřek souvisela s přechodem studené fronty, za kterou nejen do Česka pronikl chladnější vzduch z oceánu (přes Severní moře). Před studenou frontou se v Doksanech teplota vyšplhala na tropických 31,9 °C, po ní se zastavila na 22,6 °C.
Za 24 hodin, do půlnoci na úterý 14. června, spadlo nejvíce srážek v České Skalici nedaleko Trutnova a ve Zlonicích na Kladensku, shodně 33 mm, v Lázních Bělohrad (31 mm) a v Orlických horách (30 mm). Většina stanic naměřila do 10 mm, což s ohledem na rychlý postup srážek není až tak překvapivé. Na některých místech se srážek nedočkali. Jednalo se třeba o Frýdlantský a Šluknovský výběžek, Karlovy Vary či Plzeň. V Pobaltí srážkové pásmo zpomalilo, a proto kupříkladu v Lotyšsku byly srážkové úhrny vyšší. V obci Skrīveri, sedmdesát kilometrů od centra Rigy, napršelo 37 l vody na m², ve městě Jelgava (čtyřicet kilometrů od centra Rigy) napršelo 46 l vody na m². Západu Lotyšska se déšť vyhnul.
SRÁŽKY ZA 24 HODIN (DO 14. 6. 2022 0:00) | ZDROJ: ČHMÚ
Lovci si přišli na své
Pondělí bylo zatím nejbouřlivějším dnem tohoto meteorologického léta. Poprvé od 1. června za jeden den uhodilo alespoň 10 000 blesků. Loni byla desetitisícová hranice prvně pokořena 21. června, takže symbolicky v samém úvodu astronomického léta (letní slunovrat nastal nedlouho po východu slunce, kolem 5:30 SELČ), a předloni 14. června. I když z hlediska sledování (a fotografování) bouřek pondělní den nebyl tak bohatý jako pátek 20. května, kdy na našem území uhodilo kolem 38 000 blesků a kdy se mezi Hradcem Králové a Pardubicemi objevilo slabé tornádo (tromba se na krátkou dobu spojila se zemí), o podívanou nebylo nouze. A to nejen díky „lanžhotské“ supercele.
ZDROJ: DENY MANOVÁ
ZDROJ: LUCIE KOZÁKOVÁ
ZDROJ: PETRA RŮŽIČKOVÁ
ZDROJ: MILAN HORYS
ZDROJ: LUKÁŠ VALACH
ZDROJ: LÉŇA DRÁPALÍKOVÁ
ZDROJ: MALÍK PETER
ZDROJ: ADAM JELÍNEK
