Tyto meteorologické názvy mají jedno společné – jsou velmi nebezpečné a to zejména pro řidiče. V našich podmínkách se s nimi, ale během zimního půlroku můžeme setkat pravidelně. S bílou tmou spíše na horách, s černým ledem potom zejména na mostech, v zastíněném prostoru nebo v okolí vodních ploch. Když se řekne černý led Černému ledu se říká tak proto, že… Pokračovat ve čtení
Polární záře, na severní polokouli zvaná aurora borealis, na jižní aurora australis, jsou barevné, světelné pásy viditelné na obzoru ve vyšších zeměpisných šířkách. Jak tento výjimečný atmosférický jev vzniká? Kdy a kde ho můžeme pozorovat? Jak polární záře vzniká? Ačkoliv je Slunce od Země vzdáleno bezmála 150 milionů kilometrů, jeho vliv na naše životy je… Pokračovat ve čtení
V západní polovině Čech se právě potýkáme s mrznoucími srážkami a tvorbou ledovky. Je to velmi nepříjemná záležitost, ale na druhou stranu z meteorologického pohledu jsou mrznoucí srážky a tvorba ledovky velice dobře předpovídatelné, protože se často vyskytují za specifických situací – například při přechodu teplé fronty, kdy několik dní před jejím příchodem panovalo mrazivé… Pokračovat ve čtení
Konečně se v České republice objevil dlouho očekávaný sníh. Jak sněhové vločky vůbec vznikají a jak vypadají? A mohou být dvě sněhové vločky úplně stejné? Autorem úvodní fotografie je Jarda Fous Jak vznikají sněhové vločky? V atmosféře se vyskytují mikroskopické částečky prachu a pylu. Ty mohou působit jako tzv. „kondenzační jádra“, to znamená, že… Pokračovat ve čtení
Zejména v zimě se v předpovědi počasí setkáváme s názvy jako je ledovka či námraza. Ač jsou si jevy podobné, existuje v nich jeden zásadní rozdíl. Úvodní foto: denik.cz Námraza se týká hlavně pozemních komunikací. Pokud například přes den prší či sněží a večer klesne teplota pod bod mrazu, “roztátá” voda na povrchu namrzá. Vzniká tak vrstva… Pokračovat ve čtení
Co ovlivňuje, jestli bude zima v Evropě mírná nebo drsná? Není to El Niño, ale NAO – tzv. Severoatlantická oscilace. V tomto článku se budeme věnovat tomu, jak tato oscilace vzniká, a co díky ní můžeme letos očekávat. Historie Ačkoliv často slýcháme o vlivu jevu El Niño na počasí, Evropy se úplně netýká. Zde je počasí ovlivňováno… Pokračovat ve čtení
Co se stalo v sobotu 9.6.2018? Z letiště v Rakovníku jsme vypustili náš druhý meteorologický balón do stratosféry, který za cca 2h prasknul, když se nafouknul na 9,1 metru průměru ve výšce necelých 35000 metrů. Balón s sebou nesl meteorologickou sondu Vaisala RS92, která nabízí nejvyšší úroveň PTU (pressure, temperature, relative humidity) a hlavně 2… Pokračovat ve čtení
První experimentální družice, na jejíž palubě byly přístroje pro zaznamenávání oblačnosti, se jmenovala VANGUARD 2 a byla vypuštěna v roce 1959. První meteorologický satelit a v prvém slova smyslu, ale byla až americká družice TIROS 1 uvedená na oběžnou dráhu kolem Země v roce 1960. Tehdy byl poprvé pořízen první snímek oblačných systémů pro potřeby… Pokračovat ve čtení
