Řecko je každé léto oblíbeným cílem turistů z mnoha zemí. Důvodů je spousta, ale jedním z hlavních je bezesporu počasí, resp. jakási jistota toho, že obloha bude neustále modrá a že moře má ideální teplotu. Nicméně i v troposféře platí, že nic není jisté. Čas od času se v letních měsících tlaková níže (a tedy oblačnost a srážky) nevyhne… Pokračovat ve čtení
V oblasti nízkého tlaku vzduchu nad střední a západní Evropou se v průběhu úterního dne jak v České republice, tak na území Itálie, Německa, Rakouska a několika dalších zemí tvořila bouřková jádra, často výrazná. V bouřkách se objevily hlavně kroupy a přívalové deště, vyvolávající bleskové povodně. Na severu Itálie a na jihu Švýcarska napršelo i mezi 100 až 200… Pokračovat ve čtení
Více než pětatřicetistupňová vedra postihla Slovensko, které prožilo zatím nejteplejší den roku 2021. V Bratislavě se odpolední maxima pohybovala okolo 37 °C, ale v okrese Nové Zámky se přiblížila hranici 40 °C. S tropickým počasím se Slováci potýkali také v pátek, avšak pouze na východě Košického a Prešovského kraje. Jinde se ochladilo, citelně, a to díky prudkým bouřkám doprovázeným… Pokračovat ve čtení
Na Zemi není silnějšího typu bouřky než toho supercelárního. Od klasických bouřek se supercely odlišují tzv. mezocyklónou, oblastí nižšího tlaku vzduchu, což je vlastně silný vzestupný proud, který rotuje kolem své vertikální osy. Zpravidla s sebou přinášejí extrémní jevy, mj. tornáda. K dalším takovým extrémním jevům patří krupobití, která bývají i destruktivní. Jako nedávno v Polsku, na Slovensku… Pokračovat ve čtení
Nedávno tomu bylo 17 let, co se Litovlí prohnalo tornádo o síle F3 (254 až 332 km/h), které za sebou zanechalo škody za asi 100 000 000 korun. Tornádo, které ve čtvrtek večer zdevastovalo jih Moravy, bylo ještě horší, nejničivější v novodobých dějinách Česka. Zřejmě mělo sílu F3 až F4 (254 až 418 km/h). Supercely se však objevily… Pokračovat ve čtení
V posledních dnech se nejen u našich západních sousedů, ale také u nás v Česku vyskytly silné bouřky, doprovázené nejčastěji velkými kroupami, ale také lokálně velmi silným větrem, o čemž se mohli v pondělí přesvědčit i například obyvatelé Brna. V Rakousku a Německu se vyskytly již v neděli bouřky doprovázené kroupami s průměrem okolo 3 cm, v pondělí se pak… Pokračovat ve čtení
Česká republika má za sebou další bouřlivou noc. Během včerejšího pozdního odpoledne se za našimi hranicemi, tentokrát nad Bavorskem a Rakouskem, opět začal vytvářet mohutný bouřkový systém, který následně přešel přes velkou část České republiky. V jižních a ve východních Čechách, ale také na Vysočině se objevily velmi intenzivní bouřky s krupobitím. Kroupy měly průměr až okolo… Pokračovat ve čtení
Bouřkám se v posledních dnech daří. Vždyť od soboty (19. června) na našem území uhodilo bezmála 50 000 blesků a pokud zohledníme i naše blízké okolí (Slovensko a část Německa, Polska a Rakouska), rázem se dostáváme do rozmezí 150 až 200 000. Ani v dohledné době si střední Evropa od bouřek neodpočine, neboť absence tlakové výše, která by nastolila… Pokračovat ve čtení
Začátek astronomického léta byl tropický, pondělní odpolední teploty dosahovaly až 34 °C (nicméně k hodnotám z roku 2000 se nepřiblížily, před 21 lety bylo až 38 °C). Ale předpovědi se naplnily a okolo poledne se ve východních Čechách začaly tvořit první bouřky, se srážkami o intenzitě i přes 100 mm/h (tj. s krupobitím). Po poledni kupovité oblačnosti rychle… Pokračovat ve čtení
Očekávání se naplnilo. Nad Alpy se od západu nasunul střed tlakové níže a v Česku, ale také na území Německa, Rakouska i Slovenska, se tvořily četné bouřky. Mnohé doprovodily přívalové srážky a v neposlední řadě kroupy. Nechyběly ani prudké nárazy větru. V nadcházejících dnech bouřek ubude. V centrální části Evropy bylo zaznamenáno hnedle 150 000 blesků – většina v alpských zemích… Pokračovat ve čtení
