Právě teď
29. dubna 2025
Ve středu bude jasno až polojasno. Slabý vítr severních směrů.

Dubrovnická apokalypsa

4. 10. 2018 ǀ Poslední aktualizace 4. 10. 2018 11:31:54 ǀ Lukáš
Dubrovnická apokalypsa

Dubrovník je majitelem dvou synoptických meteorologických stanic – jedna se nachází přímo ve městě, kousek od vod Jaderského moře, a druhá sídlí na letišti, jinak řečeno něco kolem 17 km jihovýchodně od samotného Dubrovníku. Letištní meteostanice je z vertikálního hlediska situována o trochu výše, konkrétně ve 157 m n. m., městskou meteostanici nalezneme v 52 m n. m. Jak moc jsou údaje z těchto meteostanic rozdílné, ptáte se? Příkladem budiž předchozí měsíc:

 

 

Jedna bouřka, dva pohledy

Předevčírem ráno, tedy v úvodu úterního dne, byla severní Itálie obklíčena dvěma tlakovými nížemi, jež spolu tvořily jedno obsáhlé pole nižšího tlaku. Střed jedné cyklóny se zdržoval nad severním Tyrhénským mořem, zatímco srdce té druhé tepalo nad severním Jaderským mořem. Výsledkem byla mimo jiné relativně bohatá bouřková aktivita, přičemž na družicovém snímku ze 7. hodiny a 30. minuty zaujala kupovitá buňka nad přímořskou Černou Horou a sousedním jižním Chorvatskem – Dubrovníkem. Očima Meteosatu se o nic dechberoucího nejednalo, avšak radary a především srážkoměrná síť byly naprosto odlišného názoru.

 

(Zdroj: Sat24.com)

 

V černohorském městečku Tivat se tato jitřní bouřková aktivita prezentovala „skromnými“ 13 mm srážek, kdežto dubrovnický letištní areál byl zavlažen úctyhodnými 111 mm srážek, což v překladu do praktičnosti představuje nějakých 111 l vody na metr čtvereční. To je dost, protože říjnovým normálem neboli průměrným srážkovým úhrnem jest 150 mm, plus minus pár mm. Během několika desítek minut tudíž z oblačnosti vykapalo cca 75 % toho, co by z ní statisticky mělo vykapat za 744 hodin. Ale ještě extrémnější situace nastala přímo v Dubrovníku, kde, podle řečené meteostanice, bylo zaznamenáno rekordních 259 mm srážek (tj. de facto 259 000 ml vody na metr čtvereční). Tolik deště se v součtu nekonalo ani v uplynulém půlroce, jmenovitě mezi 26. březnem až 1. říjnem. Přijde-li Vám tento srážkový úhrn nejextrémnějším z nejextrémnějších, máte pravdu. Předchozím nejraritnějším denním (24hodinovým) úhrnem srážek bylo 155 mm, na svědomí jej měl 13. říjen roku 2003.

 

 

 

(Zdroj: Grgo Jelavic)