
V podzimních a zimních měsících se často setkáte v našich předpovědích i v médiích s pojmem teplotní inverze. Čatokrát pak v našich předpovědích upozorňujeme na podzim a v zimě na inverzní ráz počasí nebo píšeme, že bude zataženo nízkou inverzní oblačností. Co však znamená teplotní inverze a jak teplotní inverze dělíme? To se dočtete v tomto článku.
Teplotní inverze je zvláštní případ extrémně stabilního zvrtvení atmosféry, kdy teplota v určité vrstvě, jíž říkáme inverzní vrstva, s výškou stoupá. Vzhledem k tomu, že teplota s výškou v inverzní vrstvě stoupá, jsou zde potlačeny výstupné pohyby, proto nedochází k promíchávání vzduchu přes inverzní vrstvu. De facto tak inverze působí jako poklička na hrnci. Jestliže v této vrstvě viditelně teplota nestoupá, ale její hodnoty jsou podobné a neměnné, hovoříme o tzv. izotermii.
Izotermii nalezneme běžně nejmohutnější a také v celku stabilní v rámci stratosféry. Někdy se tak oblast spodní stratosféry, kde se izotermie vyskytují, označuje jako izosféra.

Izotermie ve stratosféře se vyskytují od tropopauzy do tzv. izopauzy, horní hranice izotermální vrstvy ve stratosféře. Výraznou inverzní vrstvu pak vidíte ve výšce mezi jedním a dvěma kilometry. Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Vraťme se ale zpět do nejnižší vrstvy atmosféry, troposféry, kde probíhá většina atmosférických procesů. Právě zde je izotermie počátkem tvorby pozdější teplotní inverze. O problematice inverzí a předpovědí si v této souvislosti můžete přečíst tento článek od našeho meteorologa Jana Horáka. O počasí a o nás se dočtete více i v dalších článcích na našem blogu o počasí.

Izotermie v troposféře zobrazená na tzv. Stuvegramu, zdroj: University of Wyoming
Více o izotermii se dočtete v Elektronickém slovníku České meteorologické společnosti.

Teplotní inverze viditelná na sondážním diagramu (emagramu) z Prahy Libuše dne 16. 11. 2021 času 12 UTC. Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Teplotní inverze dělíme na dvě základní kategorie, a to přízemní, která se vyskytuje blízko zemského povrchu a výškovou, kterou nacházíme z pravidla ve výšce třeba okolo kilometru nebo i několika kilometrů nad zemským povrchem. Teplotní inverze se často vyskytuje například v souvislosti s výskytem tzv. radiační mlhy nebo advekční mlhy, kdy se nad chladný zemský povrch nasouvá relativně teplejší vzduch. K prvnímu případu dochází běžně již ke konci léta či na podzim, k tomu druhému případu pak v zimě, kdy se vyskytuje sněhová pokrývka. Výskyt jednoho typu inverze není výlučný pro druhý, to znamená, že můžeme mít v troposféře jak přízemní, tak výškovou teplotní inverzi.


Inverzní charakter počasí z naší kamery umístěné na vrcholu Velká Rača. Zdroj: Meteopress
Hlavním problémem, který teplotní inverze způsobují, jsou špatné rozptylové podmínky. Teplotní inverze brání promíchávání vzduchu a vzestupným pohybům, čímž dochází k hromadění částic polétavého prachu, spórů plísní a znečištujících látek v ovzduší. Kromě toho mohou inverze působit mrholení, které při teplotách blízkých bodu mrazu může na silnicích namrzat a tím působit komplikace v dopravě.
Především v souvislosti s mlhami se setkáváme s optickými jevy jako je mlhová duha či gloriola, která se vyskytuje dosti často naopak na inverzní oblačnosti.

Ranní mlhová duha focená nedaleko obce Černotín na Přerovsku. Autor: Jiří Kaňovský

Gloriola zachycená naší kamerou na vrcholu Velká Rača na Slovensku.

Detail glorioly na inverzní oblačnosti ve stínu vysílače na Lysé hoře v Beskydech vyfotografoval pan Jiří Dostál
Kouřková vlečka je útvar vyskytující se okolo komínů, obsahující znečišťující látky, prachové částice a vodní páru a je teplejší než okolní vzduch. Na její tvar má vliv i inverze. Konkrétně před několika dny bylo v touto souvislostí diskutováno několik snímků.

Jeden ze snímků, který pořídila paní Hana Podrazká nedaleko jaderné elektrárny Dukovany.
Na snímku vidíme, že nejdříve teplý vzduch společně s malými kapičkami z chladicích věží poměrně rychle stoupá. A poté narazí na výškovou inverzi, která způsobuje tento charakteristický rozptyl v horizontálním směru. Zároveň vidíme, že vertikálně není oblačnost nikterak mohutná. Zatímco v okolí nedochází k nasycení vzduchu vodní parou (v okolí vidíme oblaky jen sporadicky), díky zdroji vlhkosti z chladicích věží jaderné elektrárny a inverzní vrstvě, která brání výstupným pohybům, nám vzniká rozsáhlá kouřová vlečka.

Kouřová vlečka nad jadernou elektrárnou v Temelíně. Fotografii požídila Šárka Šarik Francová
Jak můžete vidět, teplotní inveze nepřináší jen ponuré počasí, se kterým ji máme nejčastěji spojenu, ale také spoustu zajímavých a pěkných jevů, které můžete pozorovat. 🙂
Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 17.11.2021]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz
Česká astronomická společnost [online]: Optické úkazy v atmosféře [cit 17.11.2021]. Dostupné z: http://ukazy.astro.cz/