Výraznější tlakový útvar – možná by bylo lepší říct tlaková výše – nad Českem chyběl také dnes, a tak se opět tvořila kupovitá oblačnost, jinými slovy přeháňky a zejména potom bouřky. Nicméně oblaka druhu cumulonimbus „bobtnala“ v hojném počtu i v mnoha dalších zemích – Francii, Itálii, Německu, Rakousku, Švýcarsku, objevila se i na území Maďarska, Rumunska, Slovenska. Převážně jasno až skoro jasno bylo třeba v Bělorusku, na severu a severovýchodě Polska a na severozápadě a severu Ukrajiny, a to díky oblasti vyššího tlaku vzduchu (kterou v Německu nazvali Ünal). Úplně jiná atmosféra byla na jižním a východním pobřeží Španělska, a sice zataženo s deštěm (vliv tlakové níže).
MURCIA V ODPOLEDNÍCH HODINÁCH HLÁSILA SRÁŽKY O INTENZITĚ AŽ OKOLO 10 MM/H (SVĚTLE ZELENÁ BARVA, ODRAZIVOST 36 AŽ 42 DBZ), COŽ UŽ JE SILNÝ DÉŠŤ | ZDROJ: AEMET
Na snímcích z tuzemských radarů z dnešního odpoledne byla, třebaže jen ojediněle, zjevná odrazivost až 60 dBZ, což zpravidla ukazuje na přítomnost krupobití. Stalo se tak poblíž Písku a Sedlčan. Do obce Milešov, ležící cca 17 km jihozápadně od Sedlčan, tato „šedesátková“ bouřka přinesla 21 mm srážek a poměrně citelné ochlazení, kdy teplota klesla z 22,8 °C na 11,9 °C. Podobné množství srážek naměřili v obci Kluky na Písecku, konkrétně 19 mm. Bouřková jádra vznikala mimo jiné na Vysočině, nechybělo ani jádro doprovázené krupobitím. To zasáhlo sever okresu Žďár nad Sázavou. V Kuklíku zaznamenali 23 mm srážek a ochlazení na 7,5 °C. Za zmínku ještě rozhodně stojí víska Rakšice (Moravský Krumlov), kde při odpolední bouřce spadlo, za 5 minut, 6 mm srážek.
KRUPOBITÍ VE SNĚŽNÉM V OKRESE ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (+600 M N. M.) | ZDROJ: JANA J. JUNOVÁ
S kupovitou oblačností jsme se jak v Čechách, tak na Moravě a ve Slezsku mohli setkat i v uplynulých dnech. První máj byl v tomto ohledu nejslabší a odpovídá tomu i počet detekovaných blesků, kterých bylo kolem pěti set. Pondělí bylo o trochu lepší, nicméně až v úterý a ve středu jich byly tisíce. Celkem (od neděle do dneška) bylo detekováno přes 9 000 blesků (Slováci na tom byli víceméně jako my), což je v rámci období do 1. do 4. května nejvyšší počet od roku 2018, kdy oblohou nad Českou republikou „projely“ desítky tisíc blesků (oblohou nad Slovenskem jen něco málo přes 6 000 blesků):
- 2021 – méně než 500 blesků
- 2020 – méně než 1 000 blesků
- 2019 – méně než 500 blesků
- 2018 – přibližně 22 000 blesků
- 2017 – méně než 3 500 blesků
- 2016 – méně než 1 000 blesků
- 2015 – bez bleskové aktivity
Časosběr nočních bouřek v severozápadních Čechách na začátku května 2018:
Extrémní průtrž mračen na východě Španělska
S tlakovou níží se Pyrenejský poloostrov potýkal i v prvních dnech tohoto týdne. Kupříkladu ve městě Caravaca de la Cruz, které se nachází asi 380 km severovýchodně od Gibraltaru, v pondělí večer za 60 minut napršelo 43 l vody na m². Znovu se však ukázalo, jak lokálním jevem bouřka může být. O 20 km dále směrem na severovýchod v desetitisícovém městě Calasparra od 19:00 do 20:00 napršely pouze necelé 3 l vody na m². Ještě větší kontrast byl k vidění na hranici Katalánska a Valencijského spol. Ve městě Alcanar od půlnoci na úterý do úterních 8:00 napršelo 74 l vody na m², zato ve městě La Ràpita naměřili 3 l vody na m². Vzdálenost těchto měst je 12 km.
Značný rozruch způsobilo počasí ve velkoměstské Valencii. V ní do dnešního rána napršelo rekordních 232 l vody na m², avšak z toho většina v průběhu úterních večerních hodin. V dlouhodobém průměru ve Valencii v květnu naprší kolem 40 l vody na m², za celý rok potom 450 až 500 l vody na m². Na jiné stanici (neprovozované státní agenturou Agencia Estatal de Meteorología) ve Valencii bylo dokonce naměřeno 261 l vody na m². Tak jako tak, takové množství srážek v květnu nespadlo od roku 1871.
Valencie po extrémní průtrži mračen:
